Itálie 2009

Bonifanti soutěžili v ItáliiPo dlouhých čtyřech letech, během kterých Chlapecký sbor Bonifantes nikde nesoutěžil, jsme se letos vydali v termínu 6.-14.7 2009 na festival Giuseppe Zelioliho do italského Lecca, abychom opět zkusili své štěstí. Výpravu (neboť název „koncertní turné“ by tady asi nebyl úplně správný) jsme ale zahájili trochu netradičně, a to koncertem v České Kamenici. Na něm jsme dostali příležitost si soutěžní program trochu „oťuknout“ a následujícího dne jsme večer již byli na cestě.

V Itálii jsme byli ubytovaní na stejném místě jako před půl rokem, kdy jsme zde byli v rámci skutečného koncertního turné. Bydleli jsme v malém a útulném penzionu v horách, odkud byl hezký výhled na jezero Lago di Como, které místu dodávalo až téměř dovolenkovou atmosféru. Našim organizátorům se bohužel nepodařilo sehnat ubytování pro nás pro všechny na jednom místě, a tak musel pan sbormistr přikročit k řešení, ubytovat klukovskou sekci zde a tenory a basy o kousek jinde. I přes tento drobný problém se však vždy podařilo vše zvládnout, i když italský způsob organizace věcí nám v následujících dnech nejednou připravil pořádné překvapení (nebylo výjimkou, když nám bez našeho vědomí vyměnili pořadové číslo na soutěži a my jsme místo pátí měli zpívat druzí, načež jsme nakonec přišli na řadu třetí).

Dostali jsme příležitost si svůj budoucí výkon dopilovat na několika zkouškách, a tak když jsme 8.7.2009 šli poprvé „na věc“, byli jsme přesvědčení, že jsme udělali všechno, co se dalo. První soutěžní koncert se nám myslím vyloženě povedl; ze sboru sice člověk nikdy neslyší všechny nedostatky, ale po vystoupení jsme se shodli, že nám to vyšlo výborně. O den později jsme soutěžili znovu, tentokrát bylo zpívání rozděleno do dvou vystoupení – jednoho v Leccu a druhého v Miláně, čili o padesát kilometrů jinde (život pěvecký, život veselý, a to obzvláště v Itálii!). Třetí koncert dalšího dne byl zaměřen na lidové písně zemí, ze kterých soutěžící sbory pocházely. My Bonifanti jsme si rozhodně nejvíc užili píseň Jede sedlák do mlejna, která patří už od samého začátku k nejoblíbenějším z celého repertoáru. Vždyť kde jinde člověk dostane příležitost si na konci dupnout?

Nejočekávanější chvíle celého zájezdu však nastala ve chvíli, kdy se začaly vyhlašovat výsledky. Jednou jsem si všiml, že v porotě seděl i pan dirigent PierAngelo Pelucchi, který s námi o Vánocích nacvičoval dvě skladby na koncert s orchestrem a nyní byl pověřen nácvikem společných skladeb, které se zpívaly na odpolední mši těsně před vyhlašováním. Byl jsem tedy zvědav, jak si povedeme, a proto mě popadla velká radost, když jsem slyšel slova „druhá cena“. Po čtyřech letech bez soutěžení a s vědomím, že proti nám stály i smíšené sbory, kde sboristkám v sopránu a altu je dvacet let (u nás tyto hlasy zpívají většinou devíti- až jedenáctiletí kluci), to byl jistě skvělý výsledek.

Tak se náš sbor dne 14.7.2009 brzy ráno vrátil ze soutěže v Itálii, odkud si přivezl kromě mnoha vzpomínek i stříbrnou medaili. Na dalších soutěžích se určitě budeme snažit být ještě lepší!
Jan Chyba

email