Dvorním skladatelem Chlapeckého sboru BONIFANTES je český autor Jan Jirásek. Jan Jirásek, držitel několika Českých lvů (např. za hudbu k filmu Kytice, Nejasná zpráva o konci světa ad.) je také učitelem skladby sbormistrů Jana Míška a Martina Kudrny. Oba dva se v minulých letech stali vicelaureáty skladatelské soutěže Josef Dorfmann Composer’s Composition. Jan Jirásek pro Bonifanty napsal už celou řadu skladeb. Poslední provedenou je kantáta „Bez konce láska je“ na motivy Máchova Máje. BONIFANTES skladbu provedl ve světové premiéře po boku dalších dvou chlapeckých sborů – Pueri gaudentes z Prahy a Páni...

Míškova skladatelská poučenost všemi existujícími technikami sborové sazby je imponující: perfektní smysl pro zvukový účin je patrný z každého taktu. Po této stránce nadchla i jeho kantáta „Inter arma silent musae“, obratně využívající i instrumentální složku. Působivé vícesborové pasáže, nejrůznější moderní efekty (parlanda, glissanda, výkřiky…), zapojení recitátora (výborný Hynek Pech) – to vše je v každém jednotlivém okamžiku perfektní.

Koncert na Pražském jaru měl u festivalového publika velkou odezvu. „Byl to báječný večer s úžasnou atmosférou. Myslím, že oba sbory si vedly výjimečně skvěle a mnoho lidí jim také po koncertě vyslovovalo komplimenty,“ vyznal se Douglas Bostock.

…mužská složka podala výkon bezvadný. Jejich maximální síla vyznívala pokaždé kultivovaně (zvláště v „Rex tremendae“), čímž opět potvrdili, že ne náhodou jsou řazeni ve svém oboru k nejlepším.

Příjemným překvapením se stalo hostování královéhradeckého smíšeného sboru, který se sbormistrem Janem Míškem poskytl kreaci srovnatelnou i s metropolitními sborovými koncertními výkony. Dodejme pro úplnost, že Míšek tu spojil tři menší královéhradecké ansámbly, avšak celek vyzněl v jednotné symbióze přesvědčivě, takže dirigentka Němcová už jenom jednotlivé zvukové aparáty bez větších problémů propojila v celistvou strukturu.