Právě prohlížíte: Turné

Slovinsko 2012

Slovinsko 2012
Začátek roku 2012 se pro Bonifanty nesl v cestovatelském duchu. S ročním odstupem se už po šesté se vypravili do Slovinska. Organizátorka slovinských turné paní Cvetka Jagodič připravila klukům opravdu náročný zájezd, během kterého absolvovali 11 koncertů a vystoupení, viděli Alpy, moře, největší slovinský jeskynní komplex a zajeli dokonce i na malý výlet do Itálie. Koncerty pro školy Tradicí koncertních cest do Slovinska jsou výchovné koncerty pro školy. Na rozdíl od minulých zájezdů, kdy kluci zpívali pro školy prakticky každé dopoledne, byly tentokrát jen dva. Oba se konaly hned po sobě v obrovské základní škole ve městě Škofja Loka a shlédlo ho celkem více než 800 dětí. Mše Ubytování bylo pro Bonifanty zařízení v saleziánském a františkánském klášteře. Součástí  koncertního turné bylo tedy přirozeně zpívání při bohoslužbách. Základem repertoáru tvořilo ordinárium Petra Ebena Missa Adventus et Quadragesimae. Program byl často doplněn Panis angelicus, Adeste fideles nebo českými a slovinskými koledami. Koncerty Každý večer byl ve znamení koncertování. Buď koncert navazoval na mši, nebo se jednalo o samostatný celovečerní koncert. Ke koncertním vrcholům turné patřil koncert v akusticky fantastickém koncertním sále v Nove Gorici. Sólisty večera byl Petr Nekoranec a Daniil Magushin. Petr se blýskl písní Antonína Dvořáka Když mne stará matka z Cigánských melodií. Daniil pravidelně na koncertech exceloval sóle ve Francově Panis Angelicus. Organizátoři nám poslali noty až den před odjezdem, první zpívání bylo tedy tak říkajíc „na jednu zkoušku“. Šamanský buben Zvukovou novinkou koncertů Chlapeckého sboru BONIFANTES je šamanský buben. Je to do kruhu napnutá blána z jelení kůže, asi půl metru v průměru. Hraje se na ni speciální paličkou obalenou kůží. Buben vydává obrovský barevný dunivý zvuk. Když se do něj uhodí naplno, je to rána jako z děla. Posluchači měli možnost si zvuk tohoto nástroje vychutnat v Míškově Gloria Musica! (původně napsané pro tympány) a v hravé aranži koledy Pásli ovce Valaši. Natáčení pro slovinskou národní televizi Vrcholem koncertního turné byl koncert v Postojnské jamě – největšího slovinského krasového komplexu, který natáčela slovinská národní televize. Koncert se konal v obrovské jeskyni, která je přezdívána koncertní sál a koncerty tu mají poměrně pravidelně. Koncert byl dvouhodinový. První hodinu zpívali Bonifanti, po nich po 30 minutách Kühnův dětský sbor se sbormistrem Prof. Jiřím Chválou a Sbor radia a televize Lubljana pod vedením Míškova spolužáka Tomaže Pirnata. Nevíte dne ani hodiny Koncertní turné bylo nabité k prasknutí. Organizátoři občas popletli časy koncertů, zkoušek a přejezdů mezi jednotlivými štacemi, a tak docházelo k situacím, kdy kluci vyběhli na podium přímo z autobusu. Nejdramatičtější byl začátek mše v kostele sv. Michaela v Grosuplje, kdy se kluci (naštěstí nahoře na kůru) převlékali ještě během Kyrie. Sbormistr Kyrie oddirigoval poprvé v životě ve spodním prádle. 😀 Odměnou za krásné turné byl klukům malý výlet do Itálie. Sobotní dopoledne jsme strávili v přístavním městě Terstu, pak jsme se ještě stavili na pláži nedaleko Terstu. Nejotužilejší jedinci nevydrželi a museli se naplno v lednovém moři vykoupat. Slovinské turné bylo báječné. Kluci se do Slovinska vrátí po sedmé letos...
read more

Tajný deník Ignáce Šídla z turné po Slovinsku 2010

Tajný deník Ignáce Šídla z turné po Slovinsku 2010
Neděle 10. října 2010 Haló, haló, tady Ignác Šídlo, váš bonifanťácký zpravodaj! Je to dneska nějaký nabitý. Ráno ta Velká pardubická, pak zkouška, rychle zabalit kufry, nakládáme a odjezd. Ve Slovinsku jsem už pořádně dlouho nebyl, tak jsem zvědavý, co se tam změnilo a co zůstalo při starém. Fungl nový autobus Iveco-Irisbus, hóóódně pohodlný, dva fajn řidiči a vyrážíme. Hlavně nezapomenout vzít si do autobusu polštářek, bez kterého to v noci opravdu nejde. Pondělí 11. října 2010 Noc utekla nějak strašně rychle. Už svítá a my přijíždíme do prvního našeho stanoviště. Naše paní organizátorka se nehlásí a tak chvíli kufrujeme. Po chvíli ale nacházíme školu St. Andraž v městě Cervenjak. Dáváme si snídani, zkoušku a připravujeme se na první koncert. Plný sál dětí, naštěstí jsou docela hodné. Koncert probíhá vcelku v pohodě. Jsme po noci v autobuse trochu polámaní, ale snažíme se, aby to nebylo znát. 15 nováčků v koncertním sboru je znát, bilance prvního koncertu je následující: 3 zapomenuté motýlky, jedny sborové kalhoty, několik párů bot, bunda a košile. Ach jo… 🙂 Po koncertě se ani nepřevlékáme a rychle přejíždíme asi 20 km do jiné školy. Máme zpoždění, posluchači už jsou v tělocvičně připraveni. Bleskově instalujeme klavír a vše potřebné a začínáme druhý koncert. Tělocvična není koncertní sál, tak jsou děti trochu neklidné, ale muzika je brzy strhne. Po koncertě následuje oběd a vyrážíme směr Lublaň. Je to docela štreka, tak si cestu krátíme Pokladem na stříbrném jezeře. V Lublani míříme hned na hrad. Je tam skvělá vyhlídka na celé město. Škoda, že se nemůžeme zdržet déle. Po prohlídce a procházce po Lublani opět nasedáme do autobusu a vydáváme se na místo našeho prvního pořádného noclehu. Spát budeme v Salesiánském klášteře. To ale až po večeři, ke které máme bigos s koňským salámem… Pořádně unavení uléháme, večerka ve 21 hodin je zasloužená… Dobrou noc! Úterý 12. října 2010 Devět a půl hodin spánku nám pořádně prospělo. Vydatně snídáme, to co vypadá jako červíci, jsou ve skutečnosti slovinské cereálie. Sbormík vyhlásí nakládání všech věcí do autobusu, aby se v zápětí dozvěděl, žeu salesiánů budeme ještě jednu noc. Tak s výkřikem „lyže sejmout“ taháme kufry zpátky do pokojů. Další novinka na sebe nedá dlouho čekat. Dozvídáme se, že místo jednoho koncertu máme dva a že ten první začíná o hodinu dříve než bylo v původním fermanu. Takže se po dvou hodinách jízdy převlékáme do krojů a rozezpíváváme v autobuse. To je vždycky paráda. První koncert je pro menší děti, druhý pro druhý stupeň školy. Při tom druhém poprvé dáváme Můj Bože z Limonádového Joea a kupodivu má obrovský úspěch. Také sbormíkův omšelý vtip, že Ó lásko není o pivu značky Laško u posluchačů zabere. Posluchači, hlavně tedy posluchačky se vůbec od nás nemohou odtrhnout, volají na nás a běží při odjezdu za autobusem. Jsme na hranicích s Itálií, je tu krásná příroda, spousta vinic, oleandry, olivovníky, fíkovníky a na horizontu nejvyšší slovinská hora Triglav. Užíváme si parádního počasí, je 20 stupňů, nebe bez mráčku. Volné „poznávací“ odpoledne zahajujeme na místním hradě, pak se přesouváme do dalších destinací. Tou druhou je klášter Svatá Gora s nejvýše položenou slovinskou bazilikou. Cesta busem po těch strašných klikaticích je dost dobrodružná, chvílemi to vypadá, že se zřítíme ze skály… Predjamsky grad je pevnost postavená do skály. Vypadá tak trochu jako Helmův žleb z Pána prstenů. Jeden jediný přístup, spousta tajných chodeb v jeskyních. Připadáme si fakt jako v pohádce. Ještě zvládneme několik vyhlídek, ta jedna je fakt hodně vysoká, tak slabší povahy bojují se závratěmi. Pak už dlouhá cesta na ubytovnu a šup do postele! Středa 13. října 2010 Brzy vstáváme, balíme všechna zavazadla a vydáváme se na cestu. Dnes jsme si přivstali, abychom...
read more

Itálie 2009

Itálie 2009

Po dlouhých čtyřech letech, během kterých Chlapecký sbor Bonifantes nikde nesoutěžil, jsme se letos vydali v termínu 6.-14.7 2009 na festival Giuseppe Zelioliho do italského Lecca, abychom opět zkusili své štěstí. Výpravu (neboť název „koncertní turné“ by tady asi nebyl úplně správný)…

read more
Stránka 2 z 212