Právě prohlížíte: Anonce

Bonifanti představí Mozarta i Káču

Bonifanti představí Mozarta i Káču
Chlapecký sbor Bonifantes slaví narozeniny. Na svém koncertě s Komorní filharmonií Pardubice se ohlédne za svou desetiletou historií. Před deseti lety zkusil tehdejší student Jan Míšek založit v Pardubicích chlapecký sbor. Dnes se může tento sbormistr, dirigent a skladatel pochlubit jedním z nejlepších souborů v zemi. Splněný sen „Je to uskutečněný sen, který jsem v sobě od malička nosil. Nejraději vzpomínám na úplné začátky. Například na první koncert, když naší sborové recitaci nadšeně tleskala vyprodaná Suková síň,“ říká Jan Míšek. Už po dvou letech práce se ze sboru stalo stabilní těleso, které vyhrávalo mezinárodní soutěže. Tak jako každý soubor, si i Bonifanti prošli svými vrcholy a pády. V nejlepších letech přišlo více než měsíční turné po USA, kde sbor zvládl na padesát koncertů. Paradoxně hned vzápětí ovšem nastala krize. „Museli jsme hledat novou motivaci a odpočinout si. A navíc přišla náročná generační obměna koncertního sboru. Dnes se atmosféra podobá té před deseti lety. Kluky práce baví. Těší se na každý další koncert,“ uvádí Míšek. Své narozeniny oslaví Chlapecký sbor Bonifantes vážně i nevážně ve čtvrtek 4. března v Sukově síni Domu hudby. Společně s Komorní filharmonií Pardubice provede pod taktovkou Jana Míška Korunovační mši KV 317 C dur Wolfganga Amadea Mozarta a Gloria pro sbor, žestě, varhany a tympány od britského skladatele Johna Ruttera. Třetím dílem bude světová premiéra cyklu s názvem „O Káče a s Káčou“ českého skladatele Jana Vičara. Humorné pásmo českých a slovenských písní o Kateřině autor upravil přímo pro pardubické Bonifanty. Nejbližší plány Výročním koncertem oslavy rozhodně nekončí. Letošní sezóna dá sboru ještě zabrat. „Na 2. dubna chystáme náš první ples, kde se chceme setkat s ostatními pardubickými sbory. Pojedeme na turné na Balkán, do Anglie a do Francie. Připravujeme se na uvedení Polní mše Bohuslava Martinů s orchestrem Pražské konzervatoře, sborem Pueri Gaudentes a našimi absolventy,“ popisuje nejbližší plány Jan...
read more

Bonifantes slaví deset let

Bonifantes slaví deset let
Pardubice – Chlapecký sbor Bonifantes slaví v září deset let od založení. Na to, aby patřil mezi špičková tělesa, však stačila podstatně kratší doba. To se ukázalo na soutěžích, kam začali jezdit. Kromě soutěží jezdili chlapci také po koncertech, byly roky, kdy jich odehráli i stovku za rok, teď se snaží udržet mezi třiceti a čtyřiceti koncerty. „Stovka koncertů by dokázala ty kluky doslova utahat, někdy ty přejezdy byly skutečně neúnosné, podařilo se nám odehrát i šedesát pět koncertů za tři měsíce,“ řekl umělecký vedoucí souboru Jan Míšek. V uplynulé sezoně se proto sbor vydal na dvě koncertní turné po Slovensku a Itálii. K tomu si přidali vystoupení na Smetanově Litomyšli. A po několika letech se také vrátili k soutěžím. „Byli jsme na festivalu Giuseppe Zelioliho v italském Leccu, skončili jsme druzí,“ říká Míšek. Před pardubický sbor se dostal pouze univerzitní soubor ze švédské hudební fakulty. Další soutěže mají také v plánu, ne však v nejbližší době, podle Míška je na každou takovou soutěž potřeba alespoň tři měsíce klid na přípravu. Mezi další úspěchy z uplynulých let patří několik koncertních turné po zemích západní Evropy, ale také třeba USA. Chlapci mají za sebou účinkování v operních představeních Tosca nebo Lazebník sevillský, a dokonce i ve filmu Napoleon. Tambyli partnery Gérarda Depardieu a Johna Malkowiche. Producenti si je přitom sami našli. „Žádných konkurzů jsme se neúčastnili, jak do filmu, tak na operu si nás vybrala produkce,“ dodal Míšek. Na začínající sezonu připravují Bonifantes společné koncerty s pardubickou filharmonií. K tomu počítají s prvním reprezentačním plesem a vydáním výročního CD s tím nejlepším, co kdy natočili. Chystá se také vydání materiálu na způsob almanachu, tedy soubor fotografií, seznamy koncertů, ale i hráčů, kteří souborem prošli. Aby soubor mohl plnit své plány, vyhledává každý rok nové talenty. Ročně se v souboru obmění kolem třiceti zpěváků, ty je potřeba najít. Konkurzy probíhají buď přímo ve školách, nebo se žáci pozvou do sboru. „Sborový zpěv je jen pro určitou skupinu lidí, ne každý zpívá. Zájem je však stále dostatečný,“ dodal Míšek. Se sto sedmdesáti zpěváky pomáhá šestičlenný tým. Od lektorů až po sbormistry. Zatímco malí zpěváci z mateřské školy jsou ještě lektorkami hýčkáni, kdo chce začít vystupovat na koncertech, čeká ho už přísnější režim. K tomu patří také pravidelná soustředění před koncertem nebo nácviky před...
read more

Requiem zazní v Poličce v předpremiéře

Na závěr letošního ročníku Martinů Festu zazní v Poličce v předpremiéře Requiem proslulého muzikálového tvůrce Andrewa Lloyda Webbera. Dílo, v němž Webber klade stejné nároky, jaké uložil do partitury pro hudebníky a pěvce, i na posluchače, uvede královéhradecká Filharmonie spolu s ženským sborem Kantiléna a Královéhradeckým mužským sborem a chlapeckým sborem Bonifantes. Ač bude slavnostní premiéra v pondělí v královéhradeckém kostele Božského srdce Páně, skladbu, jenž patří mezi díla, kterým se v muzikantské hantýrce říká „kláda“, uslyší Poličtí již o den dříve. Poličská předpremiéíra začíná v neděli v 17 hodin v kostel sv. Jakuba. „Iniciátorem projektu je královéhradecká Filharmonie. Webberovo Requiem spadá do hodně vážné hudby, přestože si v něm skladatel neodpustil muzikálové prvky ani modernu dvacátého století. Jde o skladbu pro velký orchestr, tři sbory a sopránové, tenorové a chlapecké sólo. To budou zpívat hoši ze sboru Bonifantes. Když se to povede, bude to nádherný zážitek,“ říká sbormistr Kantilény i Bonifantes Jan Míšek, ctitel a propagátor hudby 20. století. Koncert bude řídit Miriam Němcová, tenorový part připadl Tomáši Černému, držiteli ceny Thálie, sopránový part Yvettě Tannenbergerové. Početné sbory rozšíří i externisté z Vokální harmonie, Jitra a Pěveckého sdružení Ambrosius. „Requiem je rarita, neboť v něm chybí první a druhé housle, zato je v něm velký aparát dechů a bicích. Ze skladby lze vycítit, že ji psal muž od muzikálu a od jiné než vážné muziky. Webber v ní často střídá takty, což se v soudobé hudbě vyskytuje zcela běžně, a krásné a těžké jsou jeho sborové party,“ míní dirigentka Miriam Němcová. Američan Webber, který proslul jako autor muzikálů, například Evita, Jesus Christ Superstar či Cats, svou sedmdesátiminutovou zádušní mši začal psát po smrti svého otce v roce 1982, dokončil ji o tři roky později, kdy měla v New Yorku světovou premiéru. Sám vycházel z náročného Brittenova Válečného requiem. Kritik Antonín Matzner o Webberově rukopise napsal, že je pro něj „příznačná přímočarost a tah na branku bez zbytečných kliček a přihrávek do stran. Způsob, jakým umí oslovit setsakramentsky široké obecenstvo, je možná místy naivně prostý, ale s určitostí zabírá“. „Ač se skladba názvem hlásí k zádušní mši, v žádném případě nejde o truchlivou muziku. Skladatel do ní vložil nástroje z bigbítu a jazzu včetně bicích. Myslím, že jde o Webberovo nejlepší a nejzásadnější dílo, ač asi dvě místa jsou trošku chycená muzikálem. Ovšem vůbec nejde o podbízivost. Máme před sebou veliký a těžký úkol,“ míní sbormistr. Od newyorské premiéry by se nastudování Webberova kusu dala spočítat na prstech dvou rukou. Requiem bylo natočeno jen jednou, a to v roce 1995. Tehdy skladbu řídil Lorin Maazel, tenorový part zpíval Placido Domingo a soprán Sarah Brightmanová, bývalá Webberova manželka. „Od té doby si na Requiem troufl jen málokdo. Musí na něj být zvláštní nálada. Moc mu věřím, i když lidi mají k hudbě 20. století nedůvěru. Co nezní na první poslech libozvučně, před tím si zacpávají uši. Myslím, že se okrádají o zážitky,“ soudí Míšek. Sbory už čtyři měsíce studují party. „Jan Míšek nás vede velmi trpělivě a precizně, těžko si na jeho místě dokážu představit někoho jiného. Je to náročné intonačně i rytmicky. Když jsem poprvé slyšela nahrávku s Domingem, nevěřila jsem, že to budeme schopni zazpívat. Teď už tomu, díky Honzovi, věřím,“ říká členka Kantilény Alena Ježková. Requiem A.L.Webbera zaznělo v Hradci Králové (recenze) Haló noviny: Requiem A. L. Webbera (recenze) Webberovo Requiem spojí symfoniky a mocný...
read more

Webberovo Requiem spojí symfoniky a mocný chór

Je to náročné intonačně i rytmicky. Když jsem poprvé slyšela nahrávku s Domingem, nevěřila jsem, že to budeme schopni zazpívat. Teď už tomu věřím; říká členka Kantilény Alena Ježková.

read more
Stránka 3 z 3123