Bonifantes zazářil v Pucciniho TOSCE

Chlapecký sbor Bonifantes letos získával nové pěvecké zkušenosti mezi takovými operními hvězdami jako jsou Peter Dvorský, Marou Zampieri nebo Gary Simpsonem při účinkování ve světoznámé Pucciniho opeře Tosca.

Nádherný přírodní amfiteátr v rakouském malebném městečku Gars am Kamp nedaleko Hornu se stal v červenci a srpnu přechodným domovem pro čtyřiačtyřicet chlapců z pardubického sboru Bonifantes. Ti totiž dostali šanci hrát a zpívat ve světoznámé Pucciniho opeře Tosca. Takže se rázem ocitli ve skvělé společnosti sólistů z La Scaly, Státní opery ve Vídni a to přímo pod režijní taktovkou Karla Drgáče. Jejich sbormistr se o ně nejen pečlivě staral, zkoušel s nimi, ale zároveň připravoval navíc jako dirigent tamní smíšený sbor. „Nebylo to snadné, protože během představení jsem stál za hradbami a musel jsem dirigovat půl taktu dopředu, abych sladil zvuk se zpěváky na jevišti.“ Těch překvapení a lahůdek zažil sbormistr nemálo, nakonec i jeho svěřenci na tom nebyli o nic lépe. Najednou se ocitli na obrovském jevišti, které vzniklo na nádvoří starého hradu, jenž byl ovšem tou nejlepší kulisou pro velkolepý operní projekt. V hledišti usedlo okolo 1500 posluchačů a to ne ledajakých  ale doslova zhýčkaných hvězdnými jmény a celou tou osobitou atmosférou operního světa.

„Vládla perfektní organizace, operní představení tady provozují už třináctý rok, takže je vybudované dokonalé zázemí. Kluci zpívali celkem v 15 představeních a musím říci, že se doslova stali miláčky publika. Na jevišti se objevili coby ministranti a jejich pěvecké party měly úspěch. Podělili se o ovace spolu se slavnou pěvkyní Marou Zampieri, slovenským tenoristou Peterem Dvorským, dále Gary Simpsonem a dalšími zvučnými jmény pěveckého nebe. Byla to jejich první operní scénická zkušenost, když nepočítám jednodenní natáčení ve filmu Napoleon, které absolvovali loni v Praze.“ Devíti až dvanáctiletí chlapci museli kompletně zvládnout herecké a pěvecké požadavky, které na ně byly kladeny. Třeba jen choreografie vyžadovala nesmírné soustředění, disciplínu. Proto také, aby se odreagovali, veškerý volný čas věnovali sportu. Jen tak se zbavili napětí, trémy a svazujícího stresu. Vždyť první týden např. zkoušeli denně osm i více hodin. Výsledek však stál za to. „Vydobyli si úžasný respekt také od svých slavných partnerů, kteří je rozhodně nepřehlíželi, naopak. A že skutečně uspěli, o tom svědčí další pozvání, které máme na příští rok.“ Jak říká Jan Míšek, jedná se o Bizetovu Carmen, ve které právě chlapecký sbor sehrává důležitou roli, takže opět velká příležitost.
Zatím však na domácí půdě čeká Bonifantes s královéhradeckým Symfonickým orchestrem světová premiéra skladby Vladimíra Wimmra Věk vodnáře, Dny sborového zpěvu v Praze, natáčení v Dánsku, nový projekt scénického pořadu Hudebního divadla dětem a také spolupráce s Komorní filharmonií. Odpočívat na vavřínech rozhodně pardubický chlapecký sbor nehodlá, protože ví, že jen to, co je dokonalé, je krásné.

Verze pro tisk