…mužská složka podala výkon bezvadný. Jejich maximální síla vyznívala pokaždé kultivovaně (zvláště v „Rex tremendae“), čímž opět potvrdili, že ne náhodou jsou řazeni ve svém oboru k nejlepším.
Příjemným překvapením se stalo hostování královéhradeckého smíšeného sboru, který se sbormistrem Janem Míškem poskytl kreaci srovnatelnou i s metropolitními sborovými koncertními výkony. Dodejme pro úplnost, že Míšek tu spojil tři menší královéhradecké ansámbly, avšak celek vyzněl v jednotné symbióze přesvědčivě, takže dirigentka Němcová už jenom jednotlivé zvukové aparáty bez větších problémů propojila v celistvou strukturu.
Je to náročné intonačně i rytmicky. Když jsem poprvé slyšela nahrávku s Domingem, nevěřila jsem, že to budeme schopni zazpívat. Teď už tomu věřím; říká členka Kantilény Alena Ježková.
Vystudovat na sbormistra se v žádné škole vlastně nedá. Škola může dát člověku nějaké základy, ale nejvíce sbormistr získá praxí. Je třeba mít velký vztah k muzice, ke sboru a k lidem – zpěvákům. Sborová práce je specifická, je to jiné než vést orchestr, hrát na violu nebo klarinet. Mezi základní předpoklady pro sbormistra patří hudební talent, organizační schopnosti, jasná představa jak má těleso vypadat, ale také píle, houževnatost a vytrvalost.