Rudolfinum: ovace Východočechům

Královéhradecký mužský sbor s ženským sborem Jitro a Komorní filhramonií Pardubice uvedl pod taktovkou britského dirigenta Douglase Bostocka premiéru Missy in C W. A. Mozarta. Koncert se uskutečnil Dvořákově síni pražském Rudolfina v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 2003

V Dvořákově síni Rudolfina se koncertu 58. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro představila i tři východočeská tělesa.

Praha/Pardubice/Hradec Králové – Britský dirigent Douglas Bostock, po léta spjatý s německým a českým hudebním životem, provedl na Pražském jaru mimo jiné i neznámou mši připisovanou Wolfgangu Amadeu Mozartovi – Missu in C. Sám se podílel na přípravě jejího notového dobového opisu pro nynější vydání tiskem. Zájem o zapomenuté dílo, přikládané někdy též Františku Xaveru Briximu nebo Mozartovu otci Leopoldovi, vzbudila kopie uložená v knihovně v Bergamu, „objevená“ v roce 1976.

Překvapení od Mozarta

Večer v pražském Rudolfinu se odehrál ve znamení Východočechů, neboť Bostock řídil Komorní filharmonii Pardubice, jejímž je stálým hostujícím dirigentem. Vystoupily hradecký ženský pěvecký sbor Jitro pod vedením Jiřího Skopala a Královéhradecký mužský sbor řízený mladým sbormistrem Janem Míškem. V sólových partech účinkovali Madelaine Wibomová, Renata Pokupičová, Pavol Bršlík a Roman Vocel.

„Pro svět je určitě velkým překvapením, když se ještě najde nějaké neznámé Mozartovo dílo,“ zamyslel se Skopal. „Spolupráce s Douglasem Bostockem začala, když se na nás obrátil, zda chceme pro firmu Classico Olufsen Records uskutečnit společně s Komorní filharmonií Pardubice nahrávku. Bylo to v září 2001, a protože měla velkou odezvu, byla Mozartova mše okamžitě zařazena do programu Pražského jara,“ řekl Skopal a dodal, že vzájemné kontakty s pardubickými filharmoniky jsou samozřejmě mnohem staršího data. Když byl Jiří Skopal ještě sbormistrem Boni pueri, vznikla společná nahrávka Mozartovy Korunovační mše.

Dotyky s Pražským jarem

Jiří Skopal si se svými sbory v předchozích letech již několikrát „sáhl“ na Pražské jaro. V roce 1993 sólista Jitra Jakub Martinec, dnes jeden ze sbormistrů Boni pueri, zpíval sólový part Chichester Psalms od Leonarda Bernsteina. O rok později se uskutečnil samostatný koncert Boni pueri ve Španělském sále Pražského hradu. A v roce 1995 se Boni pueri podíleli na koncertě České filharmonie v Rudolfinu, kdy byla pod taktovkou Vladimira Ashkenazyho provedena Mahlerova třetí symfionie.

„Spojením Jitra a Královéhradeckému mužského sboru vzniklo těleso o věkovém průměru asi pětadvacet let,zatímco filharmonické sbory v Praze a v Brně mají zpěváky kolem padesáti až šedesáti let,“ připomněl Skopal. „Proč z těchto dvou sborů neuděláte další smíšenák? To by byla opravdu bomba. Udělejte to a já pro vás budu pravidelně psát, myslím to vážně,“ nechal se slyšet hudební skladatel Jan Jirásek.

„Spolupráce s dirigentem Bostockem je pro mě i zpěváky vždy velkým svátkem. S úsměvem jsme vzpomínali na první sektání v Hradci Králové, kdy jsem byl ještě malý sopranista a zpíval pod jeho vedení sóla v Mozartově Korunovační mši. Dnes jsme kontaktu několikrát ročně, v září nás čeká další natáčení,“ připomněl Míšek.

Skvělá atmosféra koncertu

Koncert na Pražském jaru měl u festivalového publika velkou odezvu. „Byl to báječný večer s úžasnou atmosférou. Myslím, že oba sbory si vedly výjimečně skvěle a mnoho lidí jim také po koncertě vyslovovalo komplimenty,“ vyznal se Bostock.

Verze pro tisk