Chlapecký sbor Bonifantes v posledním měsíci minulého roku absolvoval v Dánsku úspěšné umělecké turné. Padesát devíti až dvanáctiletých zpěváků se představilo na celkem osmi koncertech jak v Kodani, tak v jejím okolí. Podle sbormistra Jana Míška šlo o příjemné turné s vánoční vůní.
„Do Dánska jsme jeli se zajímavým programem. První část byla věnovaná světové premiéře Cherubiniho skladby Missa solemnis. Zazněly některé nové madrigaly, díla starých mistrů, ve kterých jsme se vrátili ke kořenům hudby. Druhá část byla už věnována interpretaci vokální hudby 20. století, což je taková moje doména a snažím se jí všemožně propagovat. Jde mi o to, aby milovníci sborového zpěvu se této hudby nebáli, vždyť pro člověka 21. století je zcela normální poslouchat díla Rolfa Lukowského, Davida Nina či Lájose Bárdose…Pochopitelně, že celý koncert jsme zakončili vánočními koledami jak českými, tak dánskými.“
Jak vás přijalo dánské publikum?
„Dánové jsou zvláštní posluchači, velice hudebně vzdělaní s patřičným rozhledem a také si mají z čeho vybírat, protože jde o zemi s bohatou koncertní činností. Výborné je, že oceňují jak starou muziku, tak i moderní, což bylo pro nás hezké zjištění. Víte, nejlepší obecenstvo je to, kterému se nemusíme podbízet, nedává přednost jen lehké můze. Takže jsme byli moc spokojeni a o tom, že se nám dařilo, svědčí další pozvání do Dánska. Jinak jsem měl radost, že kluci se umí chovat jako profesionálové po všech stránkách, což je důležitá věc.“
Dostat se do koncertního sboru je totiž vyznamenání a zároveň dobrá motivace pro všech sto padesát bonifantů. Vstupujete do páté sezony, co všechno Vás čeká?
„V květnu soutěž v belgickém Neerpeltu, na přelomu června a července koncertování v Řecku a v říjnu zájezd do USA, v prosinci Dánsko a Švédsko.Budeme také natáčet dvě profilová cédečka a opět se zúčastníme na domácí půdě Svátků písní v Olomouci. Rozhodně se těšíme na pokračování koncertů Naše písnička aneb Postavím si domeček, vystoupíme v Praze, Liberci, Vsetíně a pochopitelně doma v Pardubicích. Pokud jde o repertoár, tak ho rozšíříme o české baroko, a nadále se budeme věnovat hudbě 20. století, která nám dobře sedí. Musím se pochlubit i tím, že máme nabídky od několika současných autorů k interpretaci jejich věcí, což bereme jako vyznamenání. Jsme štastni, že se můžeme potkávat s krásnou současnou hudbou a navíc nás těší, že inspirujeme autory natolik, že píší pro chlapecký sbor.“